Leden 2012

Kdybych byla... (ukradeno)

29. ledna 2012 v 23:00 | Chilli Paprička |  ...zamýšlím se
Kdybych byla ovoce, byla bych... borůvka
Kdybych byla barva, byla bych... černá
Kdybych byla zvíře, byla bych... pes, jednoznačně.
Kdybych byla domácí spotřebič, byla bych... rychlovarná konvice
Kdybych byla kniha, byla bych... ošoupaná, taková ta u který hned víš, jak skončí...
Kdybych byla oblečení, byla bych... palestína
Kdybych byla šperk, byla bych... náušnice!
Kdybych byla věc, byla bych... černá propiska
Kdybych byla auto, byla bych... žigule!
Kdybych byla živel, byla bych... vzduch
Kdybych byla strom, byla bych… lípa
Kdybych byla drink, byla bych… kapučíno
Kdybych byla příchuť zmrzliny, byla bych... stračatela
Kdybych byla člověk, byla bych... no.. asi já! :D
Kdybych byla planeta, byla bych... Pluto. Jo,já vím,že se už nebere jako planeta. Právě proto.
Kdybych byla hmyz, byla bych... komár
Kdybych byla písnička, byla bych... Green day - She's a rebel (jo,jsem egoista,proč se ptáš?)
Kdybych byla film, byla bych... Cesta do země Terabithia
Kdybych byla roční období, byla bych... asi podzim
Kdybych byla květina, byla bych... gerbera,protože je zbožňuju.
Kdybych byla kreslený seriál, byla bych... Lenore ~:3
Kdybych byla místo, byla bych... v tomhle souhlasím se Skžítkem - park
Kdybych byla dárek, byla bych... bonboniéra
Kdybych byla vzpomínka, byla bych... nějaká z těch vzpomínek, co tě tíží, a ty se jí nemůžeš zbavit.
Kdybych byla město, byla bych... Prágl! 8D
Kdybych byla smysl, byla bych... sluch
Kdybych byla hra, byla bych... člověče, nezlob se
Kdybych byla sladkost, byla bych... čokoláda
Kdybych byla denní doba, byla bych... noc
Kdybych byla část těla, byla bych... levé oko, ať toho Skžítka moc nekopíruju
Kdybych byla země, byla bych... Česká Republika
Kdybych byla chuť, byla bych... kyselá
Kdybych byla sport, byla bych... házená
Kdybych byla cit, byla bych… přátelství
Kdybych byla vůně, byla bych... vůně posekané trávy
Kdybych byla měsíc, byla bych... září... skoro nikdo ho nemá rád, neb začíná škola.
Kdybych byla hračka, byla bych... plyšovej medvídek
Kdybych byla látka, byla bych... bavlna
Kdybych byla tvar, byla bych… kruh
Kdybych byla slovo, byla bych… promiň
Kdybych byla otázka, byla bych... Nemůžu ti nějak pomoct?
Kdybych byla odpoveď, byla bych... Ne, vážně nejsem emo.
Kdybych byla nucena vybrat 3 lidi, kteří mají pokračovat vybrala bych... Tazi, Wolfa a Skžítka (ona už to na tom blogu stejně má :D) Bezejmenná.


Ukradeno od Skžítka ^^
K tomu bílýmu pruhu nahoře: What the hell is that?!

30 DSC - Day 02 - your least favorite song

27. ledna 2012 v 23:47 | Chilli Paprička |  ...poslouchám
Páni,páni,úf. Skoro jsem to nestihla ještě dneska.
Další písnička do hudebnin je moje nejméně oblíbená. Nejdřív jsem nepochopila, má to být písnička
vyloženě neoblíbená nebo nejméně oblíbená z oblíbených? No, dejme tomu, že to má být písnička,
co vážně nemusím. Takových písniček je taky hodně, stejně jako písniček oblíbených. Přeskočím samozřejmé
Hanky Fontány, Džastyny a podobné hlody, a přejdu rovnou k jádru problému. Jo, je to taková... řeknu to
narovinu, popová sračka. Fakt. Komu se to může líbit?

Dáme dohromady pár rádobypěknejch kluků, slova budou o lásce a potom budeme slavný!


Toliko k dnešní písničce.

Vaše ponekud znechucená

30 D.S.C - Day 01 - your favorite song

26. ledna 2012 v 18:15 | Chilli Paprička |  ...poslouchám
Baf!
Jo, já vím, že jste se hrozně lekli, ale nebojte, už je to dobrý, položte telefony s vytočeným číslem 155
a pojďte se radši podívat, s čím vás oxiduju dneska.
Dalších třicet dní tu bude každej den článek. Jo, já vím, je to hrozně nečekaný! Víte proč? Protože...
30 DAYS SONG CHALLENGE
Včera jsem to našla u Lúmenn. A jak tak koukám, má to na blogu docela dost lidí.
Já jsem o tom do včerejška neslyšela, a tak.. Jo, prostě to na blogu mít musím!
První písnička má bejt oblíbená. To je těžká. Každej má písniček, co se mu líbí spousty, a já na tom nejsem
jinak. Po dlouhém přemýšlení volím písničku, kterou si pouštím v poslední době nejvíc, a to je....
...
...
...
*fanfáry*

Ta písnička mě fakt dostává, jo, jo, jóó ^^.
Dobře, tak a teď běžte a dejte si to na ty vaše "mucq blogísqy"! :D
(Nemohla jsem si odpustit, omlouvám se.)

Vaše nadšenááá

Bible týnejdžrů.

22. ledna 2012 v 14:46 | Chilli Paprička |  ...zamýšlím se
Víte co? Dneska se stala podivuhodná věc. Mamka, která pro svoji v nemocnici ležící dceru chtěla
udělat něco pěkného, mi přinesla Bravo. Ano, och, ano. Hodiny strávené nad velice kvalitním čtivem,že.

Kdo z vás by tomu odolal? Na obálce se na vás zubí Bruno Mars, pozor, řeší se s ním velmi vážná věc -
Je to svatoušek nebo kriminálník?!

V každém čísle tu máme klasickej fotoromán. Ten, kterej jsem přečetla před necelou půlhodinou ve mně
zanechal hrozně silnej dojem, musím se o něm zmínit! Ona ho potkala na koncertě, on tam totiž zpíval,
a - věřte, nevěřte - hned druhej den si řekli, jak hrozně moc jsou zamilovaný. Jenže, ejhle, zlá, moc zlá
kamarádka vymazala chlapci číslo dívčina mobilu! Jenže děvče bylo zamilovaný a tak mu zavolalo samo.
Řekněte, není to příběh, nad kterým zamáčknete slzu dojetí a budete se nad tím ještě nějakou dobu
nadšeně rozplývat?

Rubrika "Láska a sex" je unikátní sama o sobě. Kdo by čekal, že vám poradí, že se na něj máš koukat a měl
by prolítnout nějakej ten úsměv? Jsou to rady k nezaplacení, určitě vám pomohou k tomu, aby jste tu svoji
vysněnou polovičku konečně uhnali. Další téma v této mucq rubrice: Sebeuspokojování. Ale to bude jen náhoda...

*náhodné prolistování časopisem*
*podívá se na obrázek Justina Biebera a poté se září v očích na svoji propisku, zopakuje dvakrát...
...potom zavrtí hlavou a jde pokračovat v psaní článku*

Tokio Hotel od A do Z!
... hlásá další nadpis. To bude něco úžasnýho, to si prostě musím přečíst, jinak nebudu informovaná a to je
moc, ale moooooc zlý.
Co bych například dělala bez informace o Billově nejoblíbenější žvejkačce?! (Je to citrónová Maoam, aby jste
byli v obraze a ne tak ošklivě zaostalí jako já, že.)
A co bych dělala,kdybych... Oh ne.
Fuck it.
"Každý z kluků má svoje oblíbený kapely. Podle všech je ale naprosto boží americká legendární rocková
kapela Aerosmith. "Jednou budeme tak slavní jako oni!" prohlásil Bill."
Okay. Lidi? Omlouvám se všem lidem, který maj TH rádi.
Ehm... Bille, tohle jsi neměl říkat.
Jak se sakra můžeš poměřovat s tak legendární kapelou jako Aerosmith?!!!!!!! Fuuuuck.

Fajn, už nemám nervy na to, abych vám tu popisovala ten superúžasnej časák.
Ještě se dozvím, že bych podle svýho horoskopu neměla bejt sucharka a projevovat víc citů, že komplimentama
nikdy nic nezkazím, a moje rozhodnutí je dovršeno.

*bere do ruky propisku s extrémním evil face*

Děkuji Bravu za to, že mi poradilo, jak se správně usmívat na kluka, osvětlilo mi úžasnost TH a ujistilo mě,
že bych si z přebytečnejch kil neměla nic dělat, protože to přece mám vyběhat, je na to ideální čas.
Prostě děkuju za pomoc s mojí pubertální krizí a dodání světla do mého života.

Upřímně,

O výčitce

20. ledna 2012 v 22:37 | Borůvkovej Mufin |  ...povídkuju jednorázově
Pozn. autorky: Psaní je úžasné. Prostě vezmete emoce, zabalíte je do slov jako řízek do strouhanky, potom k nim dáte trochu kečupu nebo zmrzlý brambory, a prezentujete to jako tu nejlepší večeři.
Napsáno za: Půl hodinu psaní v kuse. Šlo to rychle, chtěla jsem, abych napsala přesně to, co si zrovna myslím.
Slov: 277
Spokojenost: Je to jako kdyby jste se snažili zhodnotit kvalitu vašich myšlenek. Dám tomu tak 40% ze sta. Nevím, jestli někdo pochopí. Možná, že někdo ano. Ale většina lidí ne.
Ilustrace: By kalessaradan


Hamburgerová teorie

17. ledna 2012 v 23:43 | Chilli Paprička |  ...zamýšlím se
Lidi se vždycky dají rozdělit. Jasně, vždycky bude ten, kdo bude na hranici toho a onoho,
ale i takový lidi se dají zařadit. Do kategorie Nezařaditelní.

Já jsem se rozhodla pojmout lidstvo jako - nesmějte se - hamburger.
.
.
.
Jo, já vím, že se smějete.

První typ je tzv. houska. Houska není špatná, jenže.. Přiznejte se, kdo by si koupil samotnou housku?
Kdo by si za ty nemalý peníze koupil jenom housku, bez toho uvnitř? Kdepak, asi nikdo. Houska je typ člověka,
co se potřebuje na člověka přisát, nalepit, být s ním a řídit se podle něj.
Obvzlášť povedený jsou houskový typy, co si myslí, že jsou řízky.

Druhý typ pracovně nazývám jako salát. Se salátem už je to trochu lepší. Ten už by jste si objednali samostatně,
kdyby jste měli chuť a náladu, že? Salát dokáže přežít sám, ale většinou je někde v housce, samostatný salát si
člověk koupí jen výjímečně.

A nakonec, tamtadadá, je tu hlavní chod. Řízek. Řízek je to, co si hodně lidí koupí jenom tak, protože ho
mají rádi. Mají ho rádi téměř všichni, je jedno, jestli je samotnej nebo jestli je v hambáči. Jenže... I když řízek
na první pohled vypadá dokonale, nesmíte zapomenout na jedno. Pořád ještě existují vegetariáni!

Tak co? K jakému typu by jste se zařadili? Já bych se ohodnotila jako salát.
Nějaké další návrhy na osobnostní typy v tomhle stylu? Zajímá mě každý písmenko!


Milý,drahý,ehm...Josef

11. ledna 2012 v 22:26 | Borůvkovej Mufin |  ...vylejvám si emoce
Milý Pepíku,
Takže,ahoj? Dobrý den,Josefe?
Jak mám zdravit někoho, jako jsi ty? Protože ty, ty jsi všechno, co já bejt nechci, všechno, co nesnáším,
a všechno co mi vadí. Všechno v jednom.

To, že chlastáš, s tím už jsem se smířila. Přála bych si, aby ses uchlastal a aby byl konečně klid. Ovšem to,
že na nás zvoníš ve tři ráno jako kdyby bylo poledne, to, že na mě řveš přes celou ulici, jaká jsem stejná kráva,
jako moje matka (dobře, i to bych zkousla. Jenže, já jsem tam nešla sama. Kdybych tam byla sama,
tak bych to zkousla. Jenomže já jsem tam sama nebyla a teď se před E. a R. stydím o tobě mluvit.
Jak se mám nestydět za to, že s náma žilo něco takovýho?), to bylo už tak trochu moc.

Ale za něco ti děkuju. Protože díky tobě, díky tobě mám odpor k alkoholu a k cigaretám. Díky tobě
nemám sebemenší chuť to zkusit. Ani jednou, nechci dopadnout jako ty, děkuju za optání.

A ví to všichni, nemůžu dělat, že žiju normálně, protože to všichni věděj. Víte, co je nejlepší?
Jak se mě E. zeptala:
"Hele, a ty se ho nebojíš? Vždyť on ti může něco udělat!"

Víš co? Fakt už, udělej něco radikálního. Protože já nemám nervy na to, jak tě potkávám s tou krabicí bílýho vína za dvacku a pohledu na to, jak ji trapně schováváš, toho, jak se snažím dělat, že nejseš, když je někdo se mnou a vidíme tě. Mám už DOST toho že vůbec existuješ, sakra!

To, že u nás dneska byli policajti mě dost vyděsilo. Jasněže kvůli tobě, jak taky jinak?

A víš co? Všechny ty tvoje příhody, když se vrátíš domů nacucanej chlastem jak houba, který řekneš těsně předtím, než zechčiješ předsíň, mě taky už dost vytáčí. Že prej gay ve vlaku, a že ti dělal nabídky? Chudáčku, ale neboj, to se přece smradlavejm, upocenejm, mastnovlasejm stopadesátikilovejm čtyřicátníkům stává běžně, žejo.
I to, že po tobě prej stříleli v nějakým lese, a že jsi jim jen tak tak utekl, to je přece historka, který nelze neuvěřit.

Chilli dodává: Co víc dodat? Můj otčím je chlápek k pohledání, kdo si ho chce odvést domů? Jedno jestli byt či dům,
je nenáročný, má spotřebu sto korun českých na den [v převodu pět krabic bílého vína v hnusný, papírový krabičce],
a potřebuje pravidelné vycházky. Jo, a hlavně lásku, podívejte, jak se na vás kouká těma svejma očima!
Při rychlé reakci dostanete vodítko jako bonus ke koupi.

Ta, co zbyla

7. ledna 2012 v 11:34 | Borůvkovej Mufin |  ...povídkuju jednorázově
Dneska vám přináším první jednorázovou povídku na tomhle blogu, netřeba dalších komentářů,
snad se vám bude líbit. Za kritiku jsem vděčná :)
Napsáno za: Cca. dvě hodiny, předěláno asi 110x
Slov: 727
Spokojenost: Moje spokojenost je zhruba 60% ze 100%, nemyslím si, že je to jedna z nejhorších věcí,
co jsem napsala, ale taky není nejlepší.

Já tě přece znám

4. ledna 2012 v 1:04 | Borůvkovej Mufin |  ...vylejvám si emoce
Před chvílí jsem dohovořila na Skypu. S kým, to je teď jedno. Berte ho jako ... člověka z mojí temný minulosti.
Víte co jsem se dozvěděla? On do mě fakt vidí. Zrovna mi řekl, že podle něj trpím hroznou schizofrenií,
což trochu přehnal, ale stejně. On na to přišel a to je prostě jenom člověk, co je venku, venku z mýho života.
Už dávno.

Konkrétně mi řekl, že jsem jednu chvíli hrozně hodná, každýmu pomáhám a jsem společenská. No a v další moment
jsem uzavřená osoba v koutě, co si něco pro sebe mumlá. A úplně nejhorší na tom je, že mě vystihl úplně přesně,
jenom jinými slovy než to popisuju já.
Pak mi řekl, že jsem hrozně podobná jedný postavě z anime, kterýho název jsem okamžitě zapoměla
a jméno tý postavy taky. Potom naprosto natvrdo řekl, že moji nejlepší kamarádi jsou plyšáci Bartoloměj a Růžena a
že by se moc nedivil, kdybych měla imaginární kamarády. Vlastně řekl, že on to ví a že jsem mu to ani nemusela
říkat, protože jsem přece hroooozně průhledná.
Víte co? Šíleně mě to vytáčí. Protože on jedním dechem řekne všechno, co já si potajmu řeším a v čem se plácám.

Znám hodně lidí, hodně lidí zná mě, hrst z nich mě zná fakt dobře a pár lidí mi dokážou pátrat v hlavě po
myšlenkách, co jsem ještě nevymyslela. Víte co je super? Že mně to u většiny lidí nevytáčí tak hrozně jako
u tohohle člověka, protože on ... On si jen tak suverénně vezme z mojí hlavy nedopracovanou myšlenku,
splácá ji s něčím jiným a považuje to za závěr. A potom ještě přidá klišé, že to moje magorství bere.

Sečteno a podtrženo
Každej chce, aby měl někoho, kdo ho dobře zná a kterej by mu rozuměl beze slov. Víte co?
Nestojí to za nic.

PSko: Neberte mě vážně, jsem přece ta, co je zalezlá v koutě a mumlá si pro sebe.
Počkejte si na Papričku, ta přece je tak společenská a zábavná ^^""

Vaše trochu hodně maličko vytočená
(a potřebou se vypsat trpící)